Ráno jsem zrealizovala ideu vytvořit plakát na borůvkovou párty. Check. Pak už hurá na ranní vafle (ranní = 12 - 15). Po šichtě v kavárně jsem se dovezla do KRAFTu, kde jsem si chtěla zahrát volejbal s Ivanou a Lukášem, kteří tam už dávno byli. Bystří čtenáři už tuší...Takže, volejbal samozřejmě nebyl, opět nikdo nikde. To mě ale donutilo se zajít podívat do posilovny. Jindy bych tam ani nepáchla, ale tohle je přece norská posilovna. Takže jsem hned vyzkoušela všelijaké, více či méně gynekologické, přístroje. Musim přiznat, že jsem byla vskutku nadšená. Je to docela sranda odhadovat účel všech těch exotických konstrukcí, kór v partě. Když jsem k posilovně, horolezecké stěně, aerobnímu sálu a volejbalu přičetla ještě fjellgruppu, rozhodla jsem se oněch 950 NOK za semestr obětovat. Tak učinil i Lukáš s Ivanou, konečně si připadáme jako sportovci:).Večer jsem ještě přemluvila Lukáše na borůvky. Ačkoliv trhal s velkou vervou, byla jsem stejně rychlejší :P. Na druhou stranu jsem ale ráda, že ho představa čtvrtečních muffinů donutila snad poprvé sbírat borůvky do misky, nejen do pusy. Snad budou stát za to.
No comments:
Post a Comment