Tak jsem ty dva donutila konečně brzo vstát, už někdy v osm jsme se setkali před mojí chaloupkou. Vyrazili jsme jak jinak než na kole s tím, že až začne cesta stoupat, kola zahodíme do křoví a půjdeme po svých. No, most na Kvaløyu jsme ještě přejeli, to zase jó, ale za pět minut už jsme stáli nohama na zemi a odhodlávali se vyfunět obrovský kopec (asi 800 m:).
Mapu jsem měla na starosti já, Lukaš se zase staral o fotky a Ivana, ta vyráběla dobrou náladu. Vrcholu jsme dosáhli snadno i přesto, že turistická cesta nebyla skoro značená. Pak už to s mojí orientací šlo ale z kopce. No co, aspoň se nám dostalo krásných pohledů na fjord na druhé straně. Po řádněm zmoknutí při zdolávání prudšího kopce (směrem dolů) jsme se konečně ocitli na plánované trase. Pak už nám přinášela Kvaløya samé radosti. Nejprv se udělalo pěkně a sluníčko nás krásně vysušilo a potom jsme potkali soby. Sice ten den již podruhé, ale tohle bylo něco speciálního. Doslova jsem padla na zadek, když jsem je uviděla a upozorňovala na ně ostatní. Tak, to by bylo, máme, co jsme chtěli, dobrou náladu, protažená těla, plné karty ve foťácích a fialové pusy od borůvek. Hurá domu. Kola počkala, takže netrvalo dlouho a už jsme se loučili s tím, že to za vynechání second hand marketu a přípravy prezentace ČR určitě stálo.
Mapu jsem měla na starosti já, Lukaš se zase staral o fotky a Ivana, ta vyráběla dobrou náladu. Vrcholu jsme dosáhli snadno i přesto, že turistická cesta nebyla skoro značená. Pak už to s mojí orientací šlo ale z kopce. No co, aspoň se nám dostalo krásných pohledů na fjord na druhé straně. Po řádněm zmoknutí při zdolávání prudšího kopce (směrem dolů) jsme se konečně ocitli na plánované trase. Pak už nám přinášela Kvaløya samé radosti. Nejprv se udělalo pěkně a sluníčko nás krásně vysušilo a potom jsme potkali soby. Sice ten den již podruhé, ale tohle bylo něco speciálního. Doslova jsem padla na zadek, když jsem je uviděla a upozorňovala na ně ostatní. Tak, to by bylo, máme, co jsme chtěli, dobrou náladu, protažená těla, plné karty ve foťácích a fialové pusy od borůvek. Hurá domu. Kola počkala, takže netrvalo dlouho a už jsme se loučili s tím, že to za vynechání second hand marketu a přípravy prezentace ČR určitě stálo.
No comments:
Post a Comment